Co je meditace? | We Meditate

Co je meditace?

Meditace se stále více stává rozšířenou praxí, kterou využívají lidé všech věkových skupin, vzdělání a povolání ke zlepšení vnitřního klidu a pohody. Díky jednoduchým technikám můžete zažít obrovské výhody, jako je snížení stresu a radost. Nabízíme zde kompletního průvodce, jak porozumět tomu, co je meditace a jak vám může pomoci.

Definice meditace

Vyčištění vaší mysli

Jednoduše řečeno, meditace je stavem bezmyšlenkového vědomí, které je dosaženo, když je mysl tichá, ale přesto bdělá. Nejedná se o nějakou činnost, ale o stav hlubokého klidu, prostého neustálé činnosti mysli.

V meditaci můžete být kdykoli a kdekoli, ať už sedíte v lotosové pozici nebo provádíte svoje každodenní aktivity. Čistá mysl vám umožní dosáhnout vyššího vědomí, být svědkem přítomného okamžiku a tím vám umožní dosáhnout vašeho skutečného potenciálu.

Osvětlení pojmu meditace

Meditace je často spojována s mnoha metodami, které vám mohou pomoci se cítit klidněji, ale nejedná se o skutečnou zkušenost, kterou skutečná meditace přináší. Praktikování takových metod by nám mohlo poskytnout dočasný únik z našich obvyklých myšlenkových vzorců, ale nemělo by na náš stav trvalý vliv.

Některé techniky zahrnují soustředění na konkrétní zvuk, objekt nebo myšlenku (představu). Toto však stále zaměstnává mysl, a proto neosvobozuje naší pozornost.

Jiné metody využívají fyzické cvičení, jako je držení těla v určité pozici nebo dýchání. I když to může pomoci uvolnit tělo a navodit klidnější náladu, nestačí to k tomu, abychom byli ve skutečném stavu bez myšlenek.

Praktikující některých typů meditace sdělili, že při svých meditacích slyší zvuky, hlasy, vidí barvy nebo dokonce zažívají nedobrovolné pohyby svého těla. To jsou však příznaky ztráty kontroly nad některými částmi nás samých a brání tomu, abychom uvnitř dosáhli čistého stavu ticha.

Meditace vs. Mindfulness

Mindfulness je praktika, při které se vyžaduje věnovat velkou pozornost přítomnému okamžiku bez jakéhokoli posuzování. Tato technika je chápana jako trénink mysli, která má za cíl podpořit vnímavost mysli během dne. Mindfulness však neklade žádný důraz na vyprázdnění mysli.

I když vám praxe technik mindfulness může pomoci se od negativních myšlenek a emocí vzdálit, neodstraňuje je ani nezabrání tomu, aby přicházely. Trénink mysli je ve skutečnosti mentální úsilí, a proto nepřináší úlevu v podobě tiché mysli.

Je pravda, že mnoho lidí uvádí pozitivní efekty mindfulness, ale praxe stále postrádá přesvědčivé empirické důkazy a její propagace je předmětem mnoha reklamních triků a dezinformací. Navíc, v některých případech, nepřetržitá soustředěná pozornost na myšlenkách a pocitech, vedla praktikanty podle jejich vlastních výpovědí do stavu paranoie a úzkosti.

Na druhé straně meditace spontánně čistí mysl od negativních vzorců myšlení. Stav bezmyšlenkového vědomí s sebou přináší pocit klidu a radosti. Výskyt negativních myšlenek a emocí je přirozeně snížen bez úsilí. Prožitek i pouze několika sekund čistého meditativního stavu může mít překvapivě dlouhodobé účinky.

Proč meditovat

Síla meditace

Moderní život je plný překážek, které nám brání v tom, abychom po celý den prožívali radost a vnitřní klid. Stres, úzkost a deprese jsou jen některé z příznaků života nás lidí přetížených myšlenkami.

Meditace má sílu vás zbavit vší zátěže a napětí na mentální, emoční a fyzické úrovni. Díky jednoduchým technikám se tak může výrazně zlepšit váš osobní pocit spokojenosti a celková radost ze života.

IVe stavu, kdy nemáte obavy a starosti, je odhalena vaše pravá podstata. Jako dítě můžete snadno vyjadřovat a přijímat lásku a poskytovat tak naplnění sobě i těm kolem vás.

Vnitřní růst

Každý má potenciál stát se nejlepší verzí sebe sama; vše, co k tomu potřebujete, jsou ty správné nástroje. Kvality, které jste si dlouho přáli mít, jako je sebevědomí nebo tvořivost, se ve skutečnosti přirozeně vyskytují ve všech lidech. Někteří, více než jiní, v sobě vnímají mentální nebo emoční bariéry, které nám brání vyjádřit tyto vlastnosti.

Prostřednictvím přirozeného a spontánního procesu jde meditace přímo do jádra vnitřních blokád, jež nám brání stát se osobou, kterou chceme být. Uvolněním napětí, která se vyskytují na nejjemnějších úrovních našeho centrálního nervového systému a jež si často neuvědomujeme, dojde k odkrytí našeho skutečného potenciálu.

Mnoho praktikujících, kteří pravidelně meditují, ve svém nadšení sdělilo, že prožívali velmi osobní transformací a často zmiňovali snadnost a rychlost svého vnitřního růstu. Ještě důležitější věcí je, že je to příjemný proces, který nezahrnuje žádnou mentální analýzu. Ačkoli je introspekce důležitá pro dosažení osobního růstu, zahrnuje spíše pozorování našich meditačních zážitků a pocitů, než aby se jednalo o druh psychoterapie.

Výhody Meditace

Meditace řeší mnoho běžných problémů, které narušují náš každodenní život.

Meditace pomáhá zbavit se stresu

Stres nastává, když se nedokážeme zbavit myšlenek na minulost nebo budoucnost a soustředit se na to, co se odehrává právě teď. Často můžeme přijít s mnoha výmluvami, které jen podporují naši mysl v tom, aby přemýšlela: „Tato věc je velmi důležitá; pokud o tom nebudu přemýšlet já, kdo bude?“

Ale hlavně, stres nám nepomůže dosáhnout toho, co teď potřebujeme. Přepracovaná mysl není efektivní ani dynamická. A co víc, má přímý škodlivý účinek na naši fyzickou a emoční pohodu.

Vyprázdnění mysli a odstranění stresu z našeho vnitřního systému vám umožní soustředit se na to, co je třeba udělat právě teď. Takto můžete efektivně pracovat na jedné věci za druhou, dosahovat cílů, které potřebujete a zároveň si zachovat rovnováhu.

Vyzkoušejte tuto krátkou vedenou meditaci, která uklidní vaši mysl a zmírní stres.

Meditace - Vnímejte klid uvnitř sebe

Meditace pomáhá zbavit se úzkosti

Úzkost na nás přichází, když jsme nervózní nebo máme obavy z něčeho, co má nejistý výsledek. Ve vážných případech to může vést k panickým záchvatům. Ať už se jedná o studium, práci nebo rodinu, mnoho věcí, které mají velký dopad na náš každodenní život, je mimo naši kontrolu.

Nejistota vždy je a vždy bude součástí lidského života. Ve stále rostoucím konkurenčním světě se však schopnost vyrovnat se s touto skutečností stává obtížnější. Vědecké studie ukazují, že lidé, kteří meditují, jsou lépe schopni se vyrovnat s očekávanými negativní událostmi a jejich dopadem. [1]

Meditace poskytuje pocit bezpečí a odpoutanosti, což zmírňuje stavy úzkosti a podporuje naši vyhlídku na přijetí situace. Proto, když dojde k neočekávaným situacím nebo vyvstanou nějaké změny, jste ve stavu, který vám umožní se těmito novými okolnostmi zabývat, aniž byste pociťovali váhu úzkosti, která by jim mohla předcházet.

Zkuste tuto krátkou vedenou meditaci pomáhající od úzkosti.

Vnímejte v sobě harmonii

Meditace pomáhá zbavit se deprese

Deprese je mnohem víc než jen „cítit se trochu dole a bez motivace“. Lidé trpící depresemi zažívají opakující se periody negativních nálad, které mohou trvat dny, týdny, měsíce nebo dokonce roky. Mezi příznaky deprese patří smutek, hněv, vina, únava, velmi nízká úroveň vnímání vlastní hodnoty a obecně nezájem o každodenní život.

V některých případech je deprese vyvolána konkrétní negativní událostí, jako je ztráta milovaného člověka nebo pocit, že jsme nadbyteční. Často je ale pro člověka trpícího tímto způsobem těžké přesně určit, proč ztratil radost ve svém životě a stejně tak je těžké i uniknout z tohoto negativního kruhu.

Meditace vám umožní oddělit se od negativních myšlenek a emocí, které vás táhnou dolu tím, že přirozeně napravuje vnitřní nerovnováhu, která je způsobuje. Studie dále ukazují, že když dosáhneme stavu mentálního ticha, aktivujeme limbickou oblast mozku, která uvolňuje neurochemikálie, jež způsobují, že cítíme lásku a radost [2].

Osvobozeni od myšlenek můžete zažít spontánní stav blaženosti, který nezávisí na žádných vnějších podnětech.

Vyzkoušejte tuto krátkou vedenou meditaci, abyste překonali depresi a zažili čistou radost.

Vnímejte v sobě radost

Meditace podporuje kvalitní spánek

Měli jste někdy v noci potíže usnout? Nejste sami. Asi 30% americké populace trpí určitou mírou nespavosti kvůli stresu, úzkosti nebo depresi. Často člověk trpící nespavostí ve skutečnosti neví, co přesně způsobuje jeho nespavost (nebo nekvalitní spaní), což ho vede k frustraci a obavám.

Ležet vzhůru v noci je samo o sobě nepříjemné, vede to k únavě během dne a přináší řadu dalších problémů, jako je nedostatečné soustředění, podrážděnost a závažné výkyvy nálad. Nedostatek kvalitního spánku může rychle vést ke zhoršení fyzické, duševní a emoční pohody a výrazně snížit naši celkovou radost ze života.

Meditace nejen pomáhá zmírnit příznaky nespavosti, ale také jde přímo k příčině, kvůli které vzniká. Odstraněním jemných nerovnováh a stresu v našem centrálním nervovém systému usnadňuje úplnou relaxaci mysli a těla. Pár sekund skutečného stavu meditace, když jsme v bezmyšlenkovém vědomí, může stačit k zajištění dobrého spánku.

Vyzkoušejte tuto krátkou vedenou meditaci k usnadnění vašeho kvalitního spánku.

Utište svou mysl

Meditace jako Věda

Ačkoli je meditace velmi starou praktikou spojenou s mnoha náboženskými a kulturními tradicemi a jejich vyznáním, je to také vědecky ověřený proces, kde jsou prokázány přímé účinky na člověka.

Meditace a centrální nervový systém

Praktikování skutečné meditace pracuje v našem centrálním nervovém systému, jenž ovládá všechny fyzické, mentální a emoční aktivity v nás. Opravou jakékoli nerovnováhy v tomto systému můžeme odstranit jakékoli překážky, které nám brání být ve stavu mentálního ticha.

Sympatický a parasympatický nervový systém

Obr. Schéma autonomního nervového systému

Autonomní nervový systém je rozdělen do tří kanálů na: levý, pravý a střední. Levý a pravý kanál tvoří sympatický nervový systém, který je zodpovědný za všechny naše reakce typu "bojuj nebo uteč“, jež se zapojují do našich každodenních aktivit. Centrálním kanálem je parasympatický nervový systém, který řídí naše reakce a funkce typu „odpočívej a zažívej“, obvykle nejaktivněji ve spánku.

Cílem meditace je snížit aktivitu v sympatickém nervovém systému, tj. odstranit stres a nerovnováhu, a aktivovat parasympatický nervový systém, čímž dojde k úplnému odpočinku mysli a těla. Pravý meditativní stav, kdy je mysl zcela tichá, se skutečně osvědčil k aktivaci tohoto systému více než normální odpočinek.

Energetická centra

Součástí našeho centrálního nervového systému jsou také nervové plexy či energetická centra umístěná podél naší páteře, kde vedou nervy (nervové pletence). Tyto plexy řídí specifické funkce našeho mozku a těla, a z tohoto důvodu jsou tato energetická centra neboli „čakry“ spojovány s určitými vlastnostmi, určovanými nervy, které se v pletencích setkávají.

Nasměrováním živé energie v nás do center, kde se vyskytuje problém, můžeme přirozeně a bez úsilí řešit nerovnováhu té nejjemnější povahy.

K tomuto vyrovnávání dochází, když se napojíme spící energii uvnitř nás, která leží na konci naší páteře, energii zvanou v sanskrtu jako „Kundaliní“, jež vyživuje a čistí náš systém od veškerých blokád. Tato energie byla zmiňována ve všech starověkých kulturách a náboženstvích a její existenci můžeme cítit skrze meditaci.

Objevte více o centrálním nervovém systému

Účinky Meditace

Účinky meditace jsou dalekosáhlé a mnohostranné.

Účinky meditace na mysl

Meditace je neuvěřitelně mocný a účinný nástroj pro vyčištění vaší mysli. Myšlenky přicházejí, když přemýšlíme o minulosti nebo budoucnosti. Meditace čistí mysl a přivádí nás do přítomného okamžiku, což nám umožňuje jednoduše jen vše pozorovat, aniž bychom vnitřně reagovali.

Myšlenky přicházejí skrze mysl jako vlny, a čím aktivnější je naše mysl, tím menší je mezera mezi jednou myšlenkou, která ustupuje a druhou myšlenkou, která přichází. Pravidelná meditační praxe tuto mezeru prodlužuje a po nějaké době budeme schopni u sebe tento stav, kdy nemáme už vůbec žádné myšlenky, schopni jasně vnímat.

K úplnému uvolnění mysli stačí být i jen pár vteřin naprosto bez myšlenek a účinky této meditace přetrvávají i po jejím konci. Když přichází tento stav bez myšlenek opakovaně, mysl se stává přirozeně klidnější a méně náchylnou k přespřílišné aktivitě. Klidnější mysl omezuje vznikání obav, stresu a úzkosti. [3]

Další charakteristikou klidné mysli je radost! Když prožíváme čistou radost ve stavu bez myšlenek, dává nám to pocit úplného naplnění. Přestože je meditace uklidňujícím procesem, mnoho praktikujících v bezmyšlenkovém vědomí zažívá intenzivní pocit radosti.

Účinky meditace na tělo

Na fyzické úrovni může meditace sloužit jako skvělý zdroj úlevy od napětí, bolesti, těžkosti nebo agitace, které můžeme cítit. Okamžité účinky meditace na tělo lze pociťovat jako relaxaci svalů, zpomalení dýchání a celkovou lehkost.

graf.: Dýchací frekvence při praktikování meditace Sahadža jógy [4]

V kontrolovaném randomizovaném testu subjekty provádějící meditaci Sahadža jógy zaznamenávaly během meditace neustálý pokles dýchací frekvence. Účinek byl výraznější, čím déle jednotlivec praktikoval meditaci.

Pravidelnou meditační praxí lze dlouhodobější nerovnováhu napravit prací na našem centrálním nervovém systému. Problémy, jako je vysoký krevní tlak, nespavost a astma, lze výrazně omezit nebo dokonce zcela vyléčit odstraněním samotného jádra problému, na rozdíl od pouhé léčby symptomů.

Meditace je také skvělým nástrojem pro vyvážení našich energetických hladin a uvedení těla do vyrovnanějšího stavu. Když se cítíme unavení, těžcí nebo bez energie, meditace nás může osvěžit a rozproudit v nás energii, kterou jsme ani nevěděli, že máme. Na druhou stranu, když se cítíme neklidní, rozrušeni nebo neschopní relaxovat, meditace přináší tělu klid a úlevu.

Účinky meditace na emoce

Někdy se může zdát, že máme jen malou kontrolu nad našimi emocemi, ale meditace nám dává schopnost se přirozeně a spontánně očistit od negativních emocí a živit v sobě ty pozitivní. Prací na centrálním nervovém systému, který řídí veškerou naši emoční aktivitu, si můžeme v sobě rozvinout zdravý emoční stav, a to bez jakéhokoli zvláštního úsilí nebo sebe-analýzy.

Emoce je často obtížné vyjádřit nebo identifikovat, ale pomocí meditace můžeme snadno odhadnout náš emoční stav a napravit jakoukoli nerovnováhu. Pravidelnou meditační praxí se můžeme stát citlivými a vnímat jemné blokády našeho centrálního nervového systému, které nám brání v tom, abychom se cítili radostní, vnitřně inspirovaní, v bezpečí a otevření. Postupem času můžeme posílit naše energetická centra, jak ukazují studie, kdy lidé pravidelně praktikující meditaci mají méně sklonů k negativním emocím (a naopak inklinují k pozitivním emocím). [1]

Prožívání negativních emocí je přirozenou součástí každodenního života, ale bez účinného způsobu, jak se s nimi vypořádat, můžeme uvíznout v negativním emočním kruhu. Ve skutečnosti, když zažíváme smutek, nejistotu, vinu, strach nebo zlost, nezažíváme naše skutečné já. Meditace nám umožňuje oddělit se od těchto emocí a umožňuje nám radovat se naší pravou podstatou.

Meditace a Zdraví

Meditace poskytuje holistický přístup ke zdraví, protože ovlivňuje všechny jeho oblasti. Zdravotní problémy, které máme, se často neomezují pouze na fyzické, mentální nebo emocionální symptomy, o nichž jsme si vědomi. Například mnoho z bolestí, které pociťujeme na fyzické úrovni, je ve skutečnosti způsobeno mentálním nebo emočním stresem, který způsobuje blokády v centrálním nervovém systému. Proto je pouhé léčení fyzických symptomů často neúčinným přístupem.

Propojením se s naším jemným systémem můžeme získat celkový obrázek o našem zdraví a řešit všechny problémy od podstaty problému. Čím častěji zažíváte stav bez myšlenek, tím citlivějšími se stáváte k aktivitě ve vašem centrálním nervovém systému. To vám umožní odhalit i malé nerovnováhy uvnitř a ty napravit dřív, než by vyústily k dlouhodobým nebo vážnějším problémům.

Jednou z největších výhod používání meditace k udržení zdraví a rovnováhy je to, že tato metoda je zcela přirozená a nic nestojí! Jednou z metod, která se zaměřuje na klid mysli (bezmyšlenkový stav), je meditace Sahadža jógy, která na rozdíl od medikace farmaky nebo jiných forem léčby a terapie nemá žádné negativní vedlejší účinky. Je to bezpečná metoda, vhodná pro všechny bez ohledu na věk a zdravotní stav. Meditace Sahadža jógy můžete vyzkoušet zdarma. Tyto meditační kurzy Sahadža jógy jsou nabízeny ve stovkách měst po celém světě.

Studie zaměřené na účinky Meditace

Studie zaměřené na účinky meditace Sahadža jógy zjistily, že meditace má významný dopad na duševní, fyzické a emoční zdraví.

I když existuje mnoho výpovědí uváděných respondenty, které podporují prospěšnost účinků meditace, podstatná část přísných empirických důkazů (pozn.: posuzovány byly výsledky zahrnující skupinu různých forem meditace) poskytuje v tomto ohledu poměrně malou podporu.

Jak zdůraznil Dr. Ramesh Manocha, bylo to většinou způsobeno nepřesnými představami o tom, co meditace je. Meditace ve smyslu daných testů byla popsána jako aktivita „zaměřená na vyvolání stavu relaxace“. Při posouzení výsledků s těmito kritérii byly následně vyvozeny závěry, že meditace má malý nebo podobný efekt jako běžný odpočinek [5].

Avšak tam, kde je meditace chápána jako stav mentálního ticha, jako například v meditaci Sahadža jógy, má tato metoda výrazně lepší výsledky než srovnávací techniky. Klinické studie dokumentují příznivé účinky meditace Sahadža jógy u pacientů s epilepsií, primární hypertenzí, astmatem, menopauzálními příznaky, poruchou pozornosti a hyperaktivitou, úzkostí a pracovním stresem [5]. Studie účinků meditace Sahadža jógy na lidský mozek dále ukazují výraznou změnu rytmů mozkových vln, přecházejících od beta vln u vzbuzených lidí při vědomí k vlnám alfa a theta, které dominují mozku během období hluboké relaxace [6]. Ještě důležitější je, že při dlouhodobé praxi této meditace byl prokázán nárůst šedé hmoty v oblastech mozku, které jsou spojovány s pozorností, sebekontrolou, soucitem a interoceptivním vnímáním. [7]

Obr. Oblasti v mozku, kde meditující vykazovali větší objem šedé mozkové hmoty než nemeditující

Meditační Cvičení

Základní meditace

Když začínáte meditovat, jako první musíte v sobě probudit tu živou energii, která je ve vás. Tato energie byla známa prakticky v každé starověké civilizaci a v sanskrtu je nazvána jako „Kundaliní“. Ta je v nás umístěna na konci páteře v křížové kosti.

Když tato energie vystoupá skrze energetická centra podél naší páteře a pronikne posledním energetickým centrem v oblasti horní části hlavy, spontánně se dostáváme do mentálního ticha, bezmyšlenkového vědomí. Toto je okamžik skutečné meditace.

Tento jednoduchý a přirozený proces probuzení této energie se běžně nazývá seberealizace. Když se oddělíme od našich myšlenek, zažíváme pravou podstatu nás samých a světa kolem nás, a to mimo naše mentální konstrukce a podmíněnosti.

Získejte svou seberealizaci - nyní- s touto jednoduchou vedenou meditací

První zkušenost - Probuďte svou vnitřní Energii

Rovnováha v čakrách

Jakmile jste v sobě probudili svou vnitřní energii pomocí seberealizačního cvičení, připojili jste se k síti jemných energetických center - čaker - vašeho centrálního nervovému systému. Očištěním centrálního nervového systému můžeme dát do pořádku naše čakry, a tím dát rovnováhu našim mentálním, emočním a fyzickým činnostem.

Kundaliní je vyživující energie, která v energetických centrech odstraňuje veškerá napětí nebo blokády a uvádí tato centra do rovnováhy. Nerovnováhy na jemné úrovni se objevují, když jsme jakkoli, fyzicky, mentálně nebo emocionálně mimo rovnováhu. Nerovnováhy přímo korespondují se stavem našeho centrálního nervového systému. Prostřednictvím meditace tedy můžeme celý náš jemný systém uvést do rovnováhy, aniž bychom se museli sami posuzovat nebo mentálně analyzovat.

Největší výhodou vyváženého jemného systému je to, že nám umožňuje zažívat delší čas a hlubší prožitek v bezmyšlenkovém vědomí. To je skutečný cíl vyvažování našich čaker, protože stav bezmyšlenkového vědomí je skutečně úžasný zážitek, který nám dává hlubší uvědomění si sebe samých, dává nám čistou radost a naplnění z každodenního života.

Zjistěte více o jemném systému

Denní meditace

Meditace na denní bázi je klíčem k udržení rovnováhy vašeho vnitřního systému. Může to znít jako velký závazek, ale jen pár minut každodenní meditace stačí k zlepšení vašeho vnitřního stavu. Čím častěji se dostáváte do stavu bezmyšlenkového vědomí, tím méně je pravděpodobné, že se ve svém každodenním životě budete dostávat z rovnováhy, a zároveň tím snadnější a hlubší budou vaše meditační zážitky.

Zpočátku může být těžké začlenit novou aktivitu do vaší každodenní rutiny, ale Kundaliní je jako sval - čím více ho používáte, tím silnější bude. Říká se, že vytvoření nové rutiny může trvat až měsíc, než na to přestanete myslet.

Na začátku to bude vyžadovat trochu disciplíny, ale čím více budete zažívat výhody meditace, tím snazší to bude. Jakmile si váš systém zvykne na tuto každodenní úlevu mysli, denní meditace se stane něčím, na co ani nebudete muset myslet, podobně jako na čištění zubů.

Tipy k meditaci

Ať už jste v meditaci úplně nováčkem, nebo už nějakou dobu meditujete, zde je několik tipů, které mohou skutečně posílit váš meditační prožitek a mohou vám pomoci dosáhnout stavu bezmyšlenkového vědomí.

Kdy meditovat

Zkušení praktikující říkají, že nejlepší meditace mívají ráno, když vstanou dříve, a pak těsně před spaním.

Těsně po probuzení váš mozek ještě nezahájil svojí plnou aktivitu, takže v tomto čase můžete dosáhnout bezmyšlenkové povědomí snadněji, než když jste již zahájili denní aktivity. Ve večerních hodinách, kdy nemáte co dělat, pár minut meditace je skvělý způsob, jak se očistit od všech myšlenek z celého dne a zajistit si tak dobrý noční spánek.

Nalezení vhodného času pro meditaci může vyžadovat trochu experimentování, ale dejte každé nové rutině alespoň týden, abyste viděli, jak se cítíte, a měli porovnání. Mysli a tělu může nějakou dobu trvat, než si zvyknou, takže si dejte ten čas, než zkusíte něco dalšího.

Kde můžeme meditovat

I když je možné jít do bezmyšlenkovitého vědomí doslova kdekoli zrovna jste, je pravda, že některá prostředí mohou tomuto procesu pomoci více než jiná.

Když meditujete doma, zkuste tam mít vyhrazený prostor, kde není hluk a je tam uklizeno. Pokud máte více spolubydlících nebo rodinných příslušníků, může to být třeba vaše ložnice, nebo obývací pokoj. Nejdůležitější věcí je, abyste se tam cítili pohodlně a nikdo vás tam nerušil.

Meditace venku může být velmi speciálním zážitkem, protože nám umožňuje být více propojenými s přírodou kolem nás. Sedět přímo na zemi během meditace je obzvláště očistné, protože element země z nás odnímá negativní energie. Dýchání na čerstvém vzduchu také pomáhá uklidnit tělo a dostat kyslík do mozku. Pokud žijete v blízkosti moře nebo řeky, ponoření nohou do vody při meditaci je skvělý způsob, jak ze sebe uvolnit přebytečné teplo a stres.

Hudba pro meditaci

Hudba může být pro váš meditační zážitek velkou pomocí. Nejenže navozuje náladu a pomáhá přivádět naši pozornost do přítomného okamžiku, ale také vibrace každého zvuku mohou být skutečně vnímány v našem centrálním nervovém systému. To je důvod, proč některé hudební žánry podporují meditativní stav více než jiné.

Mít dobrý výběr meditační hudby po ruce je skvělý způsob, jak si zameditovat, ať jste kdekoli. V práci, v parku, na cestách - stačí připojit sluchátka a nechat svět mizet.

Máme zde pro vás výběr hudby, která je speciálně navržena tak, aby posílila váš meditační zážitek.

Meditace ve skupině

Meditace ve skupině poskytuje obrovskou podporu pro vaši individuální meditaci. Když má celá skupina pozornost uvnitř a společně její členové zažívají - jsou - v bezmyšlenkovém vědomí, energetický vliv může být mnohem silnější, než když meditujete sami.

Docházením na kurzy se prohlubuje nejen vaše meditační zkušenost, ale také vám to umožňuje získat odpovědi na vaše otázky od zkušenějších. Sdílení zkušeností s ostatními je skvělý způsob, jak zlepšit naše vlastní porozumění jemným mechanismům v nás a spojit se s ostatními lidmi na vyšší úrovni, na úrovni přesahující běžnou každodenní interakci.

Pravidelný kurz může také sloužit jako dobrý zdroj motivace a povzbuzení, abyste pokračovali ve svých meditacích doma. Nechte se inspirovat zážitky druhých a získejte nové přátele se společnými cíli.

Meditace a náboženství

Meditace v různých podobách je již dlouho spojována s náboženskými praktikami a je brána jako prostředek pro spojení s vyšším vědomím a prožíváním duchovního osvobození (často pocházející z východu).

První zaznamenané zmínky o praxi meditace v písemné formě se pohybují kolem roku 1500 před obecným letopočtem (BCE) ve Védách, starověkých sanskrtských textech, které tvoří základ hinduismu. Konečným cílem meditace je podle Patandžálího, autora dvou klíčových hindských textů, včetně jóga-sútry, zničení nevědomosti a realizace skutečné povahy já.

Meditace je také klíčovou praxí v buddhismu jako prostředku osvícení. Zde je hlavním cílem meditujícího převzít kontrolu nad jejich myslí, aby se stala více mírumilovnou, soustředěnou a vědomou.

V Sufismu, linii islámu, se meditace nazývá murāqbah a zahrnuje individuální pozorování srdce, aby byl získán vhled (poznání) do vztahu srdce s jeho tvůrcem a vlastním okolím. Cílem tohoto pozorování je zbavit se základních osobních charakteristik a vyvinout se ve vyšší osobnost.

Dokonce i ve většině náboženství se západním původem, jako je např. křesťanství a judaismus, existují tichá období rozjímání, ačkoli neexistuje žádný důraz, že se při těchto praktikách dosahuje bezmyšlenkovosti. Naopak, většina vyznávajících tento čas rozjímání využívá jako příležitost zaměřit se na konkrétní myšlenky a zamyslet se nad jejich významem a vztahu k Bohu.

Zatímco meditace se objevuje a vystupuje jako součást náboženských praktik po celém světě, sama o sobě není náboženstvím. Náboženství lze vnímat jako spojení s Božským skrze zkušenost někoho jiného a je založeno hlavně na víře. Meditace je naproti tomu zaměřena na zkušenosti jednotlivce a na získávání znalostí zevnitř.

Meditace a duchovnost

Duchovnost je často nesprávně chápaný pojem, který bývá spojován s myšlenkami náboženství nebo se spiritualismem. Ve skutečnosti je duchovnost něčím, s čím se prakticky může ztotožnit každý člověk, protože ztělesňuje hledání zkušenosti skutečné pravdy a smyslu v životě.

Meditace je silně spjata s duchovností (spiritualitou), protože umožňuje meditujícímu oddělit se od svých myšlenek a emocí a spojit se s jejich vnitřním já či duchem, který je stálý a neměnný. Zkušenost pravého já přináší hluboký pocit naplnění, který není spojen s žádnými myšlenkami na materiální zisk a myšlenkami týkajícími se úspěchu.

Klíčovým slovem v chápání meditace jako cesty spojované se spiritualitou je zkušenost. Tam, kde je náboženství doktrínou, kterou vám dá někdo jiný (tady například i psychologie nabízí mentální analýzu), vám meditace umožňuje cítit uvnitř to, jaká je skutečná povaha vaší bytosti.

“Jste-li vědec, pak musíte nechat svou mysl otevřenou. Když si vyslechnete moji hypotézu, můžete s ní experimentovat. Všechno, s čím lze experimentovat, je vědeckou záležitostí. Můžete pak sami vidět, jestli to, co říkám, je pravda nebo ne.”

Šrí Mátadží, zakladatelka Sahadža jógy, veřejný program v Londýně, 1978

Proto se často navrhuje, aby člověk přistupoval k meditaci jako vědec s otevřenou myslí a celou zkušenost považoval za experiment, kde pouze sledujete výsledky. Tímto způsobem se můžete opravdu spojit s částí sebe sama, která nezávisí na žádných myšlenkových postojích a ideách vás samých nebo idejích kohokoli jiného.

Když jste osvobozeni od myšlenek, můžete začít rozumět nejen sami sobě, ale i světu kolem vás. Je obecně známým faktem, že naše představa reality je postavena na informacích, které máme k dispozici. Jak tedy může kdokoli z nás na základě mentálního porozumění tvrdit, že má všechny informace potřebné k pochopení skutečné podstaty reality? Překročení mysli vám umožní překonat mentální bariéry a otevře vám možnosti, kterým byste možná, kdybyste setrvávali pouze na úrovni mysli, nikdy nebyli vystaveni.

Meditace a Jóga

Zatímco mnozí spojují pojem „jóga“ s řadou pozic a cvičení, které zvyšují fyzickou sílu a flexibilitu, tahle moderní činnost, jak ji známe my, má mnohem hlubší původ. Jóga je sanskrtské slovo, které doslova znamená „spojení“ a tímto je míněn „stav spojení s univerzální realitou“. Cvičení jógy, která známe, jsou velmi malou součástí starodávných praktik navržených k dosažení tohoto speciálního druhu spojení.

Prvně byla jóga systemizována v Patanžalího jogínských aforismech pocházejících z doby cca 500 př.nl jako kombinace faktorů životního stylu, psychofyziologických cvičení, dodržování etických zásad a metafyzických vhledů a byla po staletí praktikována v Indii v malých skupinách, a to speciálně vybranými lidmi. Ti, kteří se osvědčili jako hodni, aby jim byly předány tak cenné informace, museli podstoupit desetiletí pokání a odevzdanosti, než někteří nich mohli zažít skutečný stav jógy.

Teprve kolem roku 1300 n. l. začala být jóga vykládána způsobem, kterému průměrný člověk rozuměl. Je to zhruba století, kdy se tyto staré praktiky, meditace a fyzická cvičení dostaly k hlavnímu proudu lidské civilizace počínaje Indií a Japonskem a poté se v posledních letech rozšířily napříč západním světem.

Zatímco se fyzická jóga objevila jako součást populárního moderního fitness a životního stylu, je třeba vidět, zdali mnozí ti, kteří praktikují taková cvičení, zažívají druh trvalé změny vědomí, kterou původně tyto techniky měly vyvolat. Meditace, na druhé straně, má vyšší potenciál dát praktikujícímu skutečný stav spojení se se svým já a vesmírem, čistě kvůli tomu, protože nás pomáhá dostat do stavu bezmyšlenkového vědomí.

Tento stav, kdy je mysl zcela tichá, ale přesto bdělá, nastává, když nervovým plexem v horní části hlavy v oblasti fontanely proniká živá energie v nás - „Kundaliní“. V této chvíli vědomí meditujícího přesahuje mysl a spojí se s univerzální energií (silou vesmíru), která nás obklopuje. Je to spontánní proces, který můžou prožít všechny lidské bytosti, a proto se označuje jako „Sahaja“, kde sanskrtské „saha“ znamená „společně s“ a „dža“ - narozené nebo vrozené.

Meditace a Sebepoznání

Mezi psychology i filozofy je sebepoznání klíčovým aspektem při hledání štěstí v životě. Řecký filozof Sokrates zjistil, že sebepoznání je natolik cenné, že všechny ostatní záležitosti jsou „k zasmání“, pokud toto poznání člověk nemá. Když byl pak požádán o shrnutí všech svých znalostí a moudrosti do jedné, klíčové, kterou bychom si měli zapamatovat a pochopit, odpověděl: „Poznej sám sebe.

Ale co přesně je sebepoznání? V psychologii to obvykle ztělesňuje informace, na které se jednotlivec odkazuje, když odpovídá na otázku „Jaký jsem?“. Odkud ale tyto informace pocházejí? Abychom popsali sami sebe, často se odkazujeme na „nálepky“, jako je naše národnost, etnická příslušnost, naše práce, naše rodina nebo naše zájmy. Je ale sebepoznání tím, co nám jako jedincům pomáhá porozumět naší povaze - co nás motivuje, co nás pohání a co nás naplňuje?

Tyto otázky mohou být těžko pochopitelné na úrovni mysli a myšlenky, které můžeme získat o sobě skrze mentální proces, mohou být snadno ovlivněny našimi emocemi a způsobem, jakým uvažujeme. Meditace nám dává jako jednotlivcům příležitost zažívat své já, které není popisováno a diktováno našimi myšlenkovými vzorci, a současně nám umožňuje provádět introspekci nezávisle, ve stavu, kde jsme osvobozeni od vlivu našich myšlenek a emocí, jakož i názorů druhých.

Meditace souvisí se sebepoznáním tím způsobem, že zvyšuje citlivost na energetickou aktivitu v našem autonomním nervovém systému. Tato aktivita je příčinou a výsledkem všech našich fyzických, mentálních a emocionálních aktivit. Jednoduše proto, že cítíme, kde jsou soustředěny naše energie, můžeme vnímat a pochopit, jaký typ člověka jsme a co potřebujeme, abychom se dostali do rovnováhy a cítili se radostně a naplnění.

Odkazy:

[1] Sergei V. Pavlov et al, “Impact of long-term meditation practice on cardiovascular reactivity during perception and reappraisal of affective images”, International Journal of Psychophysiology 95 (2015) 363-371

[2] Mishra R et al, “Plasma beta endorphin levels in humans: effect of Sahaja Yoga.”, Paper presented at the “Medical Aspects of Sahaja Yoga”, Medical conference, held in New Delhi India, 1993.

[3] Manocha R. et al, “A Randomized, Controlled Trial of Meditation for Work Stress, Anxiety and Depressed Mood in Full-Time Workers.”, Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine. Volume 2011

[4] Rai U.C. et al, “Some effects of Sahaja Yoga and its role in the prevention of stress disorders.”, Journal of International Medical Sciences 1988, 19-23

[5] Manocha R. et al, “Sahaja Yoga: Reconciling Western Science and Eastern Traditions of Meditation”, Australian Journal of Clinical Hypnotherapy and Hypnosis; Spring 2005; 26, 1/2; PsycINFO

[6] Aftanas, L.I., & Golocheikine, S.A. (2002). Non-linear dynamic complexity of the human EEG during meditation. Neuroscience Letters, 330, 143–146.

[7] Hernández, S. E. et al, (2016). Increased Grey Matter Associated with Long-Term Sahaja Yoga Meditation: A Voxel-Based Morphometry Study. PLOS One, 1-16. 10.1371/journal.pone.0150757