Ze všech umění je hudba pravděpodobně nejvíce všeobecně oceňována, překračujíce všechny lidské bariéry. Říká se, že hudba původně vznikla v Číně, kde mudrci rozjímali nad notami, které vytvářel vítr, jak svištěl přes duté stvoly bambusu. Hudba má moc velmi rychle pozvednout náš stav a přinést obrovské množství radosti, zatímco se naše myšlenky rozpustí.
V hinduismu je na hudbu pohlíženo jako na dar od božského, který nám poskytla bohyně Šrí Saraswatí. Tím pádem cíl indické klasické hudby je přivést jak hudebníky, tak posluchače do vyššího stavu vědomí, čemuž studenti zasvětí celý svůj život. Byly studie na to, že práce Mozarta, Bacha a Handela mohou mít skvělý vibrační efekt na centrální nervový systém, což jedinci pomáhá dostat se do meditativního stavu.
Sanskrt měl podobné začátky pro hudbu, jelikož byly formovány světci, kteří pozorovali přírodní soulad mezi energií nebo vibracemi určitého konceptu a odpovídajícím zvukem. Sanskrt se používá v hinduismu, sikhismu, jainismu a budhismu jako jazyk k oslavování, jelikož je považován za úplný základ a tudíž skutečné podstaty. Jako hudba má sanskrt přes své vibrace sílu dovést nás do stavu bezmyšlenkového vědomí, a tak může být používán jako nástroj pro meditaci.